Zpočátku se vám líbí, že muž mluví hezky o své mamince, i když se vám možná zdá, že slovo matka, zní v jeho větách podivně. Až později odhalíte, že si sám uvědomuje, jak na její názory dá a proto aspoň zaměňuje láskyplnější slovo „drsnějším“.
Máte radost, že od maturity do teď (vezměme věk 26 let), žije od ní 100 kilometrů. I vysokou školu měl dost daleko na to, že mohl jezdit domů jednou za měsíc. Tudíž je samostatný. Myslíte si to. Máte pocit, že když si volají, sdělují si jen novinky a jeho občasná návštěva, střídající se s návštěvou rodičů, není nic tak neobvyklého. Ale ve chvíli, kdy se rozhodl vás představit, se od něj dozvíte, že matce se obvykle jeho partnerky nelíbí a on na její „čuch“ dá. Teprve teď začnete nad jejich vztahem přemýšlet.
Máte strach ze setkání. Oprávněný. Už ve chvíli, kdy vcházíte do dveří, vidíte, jak se jí nesouhlasně stáhl obličej, v očích jí probleskl odpor a vrtí hlavou.
Dobu, kterou u nich strávíte, vnímáte jako utrpení, kdy neustále posloucháte, jak je váš vyvolený hodný syn, který VŽDY dá na názory své mámy, protože ona to s ním myslí dobře a ví, co je pro něj nejlepší. Obrátíte se na něj a on s omluvným úsměvem přitakává. V tu chvíli si říkáte, jestli a máte sto chutí se zvednout a utéct.
Musíte se začít hodně snažit, aby vztah vydržel.
Rozzáříte se, když vás požádá o ruku. Ale ve chvíli, kdy vás přejde euforie, si začnete říkat, co na to ona. Jestli bude proti, prosadí si on svou?
Váš svatební den nesmí nic narušit. Vše je dokonalé. Až do chvíle, kdy se od své vykulené maminky dozvíte, že vaše budoucí tchýně říká, že vás do pěti let rozvede.
Teď už víte, že si ho musíte připoutat ještě víc. Ne dítětem, to je nesmysl, ale svou dokonalou péčí o jeho pohodlí, ale také o svou osobu, protože on musí básnit o vás a ne o matce.
Život s ním nemáte lehký. Návštěvy jeho rodičů, jsou náročné. Tchýně vás s falešným úsměvem přesvědčuje, že jí máte pokaždé dávat na vyprání povlečení i dečky, protože tak dobře jako ona to neuděláte a vaše polovička kýve a říká, že vám chce jen pomoct. Následné odmítnutí ji urazí, a i když přijeli zdaleka, po hodině nasupených obličejů, odjíždějí.
Vysvětlujete, že svou domácnost si dokážete obstarat samy.
V životě ale nastávají situace, které by ani scénáristé nevymysleli.
Po letech oba ztratíte práci a tchýně rozhodne, že byt si koupíte v jejich městě, protože tam práci seženete. Následná slova zabolí: „ Já tam koupím byt a záleží na tobě, jestli půjdeš se mnou. Nemusíš, nenutím tě, ale máma má pravdu. Znají dost lidí, ty nám pomůžou.“
Stěhujete se. Blízko nich. Jeho matka neustále chodí k vám, kritizuje. Pohár přeteče. Zariskujete. Jasným hlasem jí určíte hranice. Urazí se a čeká zastání. On se ale KONEČNĚ zastal vás a dal vám za pravdu. Stálo to léta dřiny, ale vyplatilo se. Jestli je jeho matka inteligentní, přejde ji to a bude se k vám chovat, když ne s láskou, tak s respektem.